Základní škola a mateřská škola plukovníka
Bedřicha Krátkorukého, Hořátev
Základní škola a mateřská škola plukovníka Bedřicha Krátkorukého, Hořátev
Školní naučná stezka „Po památných stromech obce Hořátev“ vznikla v rámci zavádění enviromentální výchovy , která je součástí školního vzdělávacího programu Základní školy Hořátev s názvem „Nikdy nejdeš sám“. Trasu školní naučné stezky navrhli žáci místní malotřídní školy.
Stezka má 10 zastavení, z nichž pět je zaměřeno na památné stromy v obci a významný krajinný prvek (lipová alej) a pět informuje o historii a místopisu obce. Představeny jsou samotná obec Hořátev, jediná svého jména v republice, čtyři památné stromy s uvedením výšky a stáří, významné objekty v obci (toleranční kostel, škola), přírodní útvary (rybník Hliňovka a říčka Výrovka) a také už neexistující bývalá náves u již zaniklého rybníka zvaného „Louže“, či staré pohřebiště s nálezy kosterních pozůstatků za vesnicí. Zapojením dětí do projektu se prohlubuje kladný vztah k místu, kde žijí a buduje se vztah k obci. Také noví obyvatelé Hořátve mají možnost zjistit, že i malá vesnice má co nabídnout z historie i přírody.
Stezka má návaznost na cyklotrasu, která spojuje Polabí s Pečeckým regionem a dále s oblastí Podlipanska. Od vlakové zastávky navazuje na pěší trasu Klubu českých turistů, jenž míří do Kerska. Projekt školní naučné stezky vznikl za finanční podpory Středočeského kraje a přispění obce Hořátev.
Milan Vydra
Bedřich Krátkoruký, narodil se 8. 10. 1913 v obci Hořátev. Prodělal pilotní výcvik v rámci vojenské prezenční služby a v letech 1937 – 1938 prošel stíhacím kurzem u leteckého pluku č.4 v Hradci Králové. Sloužil jako stíhač na Aviích B-534 až do okupace. Uprchl do Polska a poté do Francie. 17. 5. 1940 byl odeslán na frontu, kde sloužil spolu s dalšími Čechy, mj. Účastnil se bitvy o Francii a Británii. Sklízel úspěchy v leteckých bitvách, zde popisuji jednu z nich.
Dva čeští letci, por. Karel Kuttelwascher a rtm. Bedřich Krátkoruký hlídkují na svých Hurricanech nad jižní Anglií. Vystoupili nad oblaka a pohybují se ve výši 10.000 metrů nad mořem. Klid v této závratné výšce netrvá dlouho, zpráva o blížícím se nebezpečí přichází brzy. Šest nepřátelských Messerschmidtů 109 má kurz ve stejná místa. Teď už je zřetelně vidí a stačí okamžik, aby si uvědomili, jak se s nimi vypořádají. Němci jsou zřejmě překvapeni, že oba letci přijímají boj. Němci se rozlétají ze skupiny, jednu z nich sleduje por. Kuttelwascher, druhou rtm. Krátkoruký. Dva ze šesti Messerschmidtů jsou zasaženi, boj jde dál. Když je zasažen další nepřátelský letoun, zbývající tři se zachraňují útěkem. Hrdinní letci se v pořádku vracejí na mateřské letiště, kde jsou překvapeni uvítáním a vřelými gratulacemi.
15. 1. 1943 se Bedřich Krátkoruký při jeho posledním letu nad kanálem La Manche srazil s jiným letounem, kdy byli oba piloti oslněni zimním sluncem. Sice se snažil o nouzové přistání do moře, to se mu však nezdařilo. Stroj i s pilotem zmizeli pod hladinou ledového moře a Krátkoruký se na hladině již neobjevil.
Celkové skóre B.Krátkorukého činilo 5 sestřelů nepřátelských letounů. Jeho jméno je zapsáno na pamětní desce číslo 125. Runnymedského památníku R.A.F. Prezidentem Havlem byl povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam.